|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
| Vypadl mi z kapsy. Prostě tam celou dobu byl – a pojednou jsem zůstal bezhlasý. Vše, co jsem v kapsách svých džínů nahmatal, byl mobil, peněženka, klíče, krabička od Malborek (jak jinak než s poslední cigaretou), zapalovač, žvýkačky Orbit, vstupenka do divadla (a vím jistě, že tam jsem hlas ještě měl, jinak bych ho nemohl celé prokecat), dále sluchátka, MP3 přehrávač, a když jsem zašátral až na dno, narazil jsem i na propisku a zmačkaný zápiskový blok, čistý jako lilium. Do toho bločku jsem si původně mínil zapisovat veškeré své myšlenky a nápady, ale jak vidno z jeho podřadné pozice v mojí dosti hluboké kapse, neměl jsem do něj věru co napsat. A právě pohled na ten prázdný a zmačkaný papír mě dovedl k závěru, že to vlastně vůbec nevadí, že jsem přišel o hlas. Vždyť já světu stejně nemám co říct. A tak jsem jen pokrčil rameny, všechny věci uložil jsem zpět na jejich právoplatné místo a šel dál. Už jsem ani nevnímal toho pána kdesi za mnou, který pokřikoval: „Čí je to hlas?! Tady někdo ztratil hlas!“
|
|
|
